Jak invalidní důchod ovlivňuje budoucí starobní důchod
Penze
27.04.2026
Jiřina Svobodová
Invalidní důchod není jen měsíční dávkou pro lidi se zhoršeným zdravotním stavem. Zásadně ovlivňuje také to, jak vysoký bude jejich starobní důchod. Rozhoduje nejen stupeň invalidity, ale hlavně doba pojištění a to, jaké příjmy má člověk v období, kdy invalidní důchod pobírá. Špatná rozhodnutí mohou znamenat tisíce korun měsíčně v neprospěch pojištěnce.
Jedním z méně známých faktů je, že ne každý invalidní důchod se plně počítá do doby důchodového pojištění. U jednotlivých stupňů invalidity je rozdíl zásadní: invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně se do doby pojištění vůbec nezapočítává, invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně se započítává jen z 80 %. Pokud tedy člověk pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně a současně nepracuje ani neodvádí důchodové pojištění jiným způsobem, jeho doba pojištění se v těchto letech fakticky nenavyšuje. To se následně přímo propíše do výsledné výše starobního důchodu, protože kratší doba pojištění znamená nižší procentní výměru.
Mnoho lidí žijících s invalidním důchodem vůbec netuší, že jim nenaskakují roky pojištění, pokud nepracují. Zvlášť u prvního a druhého stupně to může být v budoucnosti velmi nepříjemné překvapení. U invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně je situace o něco příznivější, ale ani zde nejde o plný zápočet – doba se počítá jen z 80 %, takže i v tomto případě může mít dlouhodobé pobírání invalidního důchodu bez dalších příjmů znatelný dopad na výši starobního důchodu.
Specifickou roli hraje okamžik přiznání invalidního důchodu. Pokud člověk invalidní důchod pobírá (nebo pobíral) už delší dobu, má při přiznání starobního důchodu nárok na dva způsoby výpočtu a úřad musí přiznat ten výhodnější. Běžný způsob výpočtu starobního důchodu zohledňuje celé rozhodné období a všechny výdělky v tomto období. Z nich se vypočte osobní vyměřovací základ (OVZ) a následně starobní důchod.
Druhou možností je výpočet s přepočtem osobního vyměřovacího základu z roku přiznání invalidního důchodu. Rozhodné období končí rokem před přiznáním invalidního důchodu (například 1986–2005). Osobní vyměřovací základ (OVZ) z tohoto roku (např. 40 205 Kč) se přepočte na hodnotu odpovídající roku, kdy je přiznáván starobní důchod (například 104 668 Kč pro rok 2026). Z takto zvýšeného OVZ se starobní důchod spočítá znovu.
Na modelovém příkladu je rozdíl zřejmý:
– běžný výpočet z období 1986–2025 s OVZ 68 640 Kč dá starobní důchod 27 488 Kč, přičemž toto platí při získání celkové doby pojištění 45 let
– přepočtený OVZ z roku přiznání invalidního důchodu (2006) na rok 2026 vyjde na 104 668 Kč a výsledný starobní důchod pak činí 33 790 Kč (při stejné době pojištění jako výše, tedy 45 let)
„Lidé, kteří pobírají invalidní důchod delší dobu, by měli vědět, že u nich může být starobní důchod počítán dvěma způsoby. V řadě případů je pro ně mnohem výhodnější varianta s přepočteným osobním vyměřovacím základem z doby před invaliditou,“ vysvětluje Jiřina Holubová z Freedom Financial Services.
Právě proto zákon umožňuje zvolit vyšší z obou výsledků. V praxi může jít o rozdíl několika tisíc korun měsíčně, jak ukazuje uvedený příklad.
Důležitou roli nehrají jen roky pojištění, ale také výše příjmů v jednotlivých letech, ze kterých se odvádí důchodové pojištění. Obecně platí, že vyšší příjmy v rozhodném období zvyšují osobní vyměřovací základ a tím i důchod. U lidí, kterým byl přiznán invalidní důchod, to ale může být složitější. Pokud po přiznání invalidního důchodu výrazně klesnou jejich výdělky – typicky kvůli zkráceným úvazkům, méně placené práci či častým výpadkům – mohou tyto nízké částky v budoucnu snižovat průměr, ze kterého se starobní důchod počítá. Zde vstupuje do hry právě možnost druhého výpočtu, který se opírá o příjmy před vznikem invalidity, ale ani ta nevyřeší všechny situace.
Chybějící dobu pojištění nevyřeší ani možnost dvou výpočtů důchodu. Pokud si k invalidnímu důchodu někdo přivydělává formou DPČ nebo DPP, tak si musí pohlídat, že je daná dohoda sjednaná nad limit pro placení odvodů. Letos musí být DPČ sjednaná na alespoň na 4 500 Kč a DPP alespoň na 12 000 Kč. Alternativou k výdělečné činnosti může být průběžné placení dobrovolného důchodového pojištění, ale to je poměrně nákladná varianta. Letos je měsíční platba dobrovolného důchodového pojištění 3 428 Kč. Když si vezmeme, že průměrný invalidní důchod k 31.12.2025 pro 1. stupeň byl 10 103 Kč a pro 2. stupeň byl 11 953 Kč, tak na dobrovolné důchodové pojištění by musel takový invalidní důchodce dát cca třetinu svého důchodu. V takovém světle je práce, i když jen na dohodu, přínosná.
Když nebude splněna podmínka 35 let doby pojištění (30 let bez náhradních dob), tak může být starobní důchod přiznán o dva roky později, pokud byla získána doba pojištění alespoň 20 let (15 bez náhradních dob).
Pokud byl invalidní důchod odebrán a po čase znovu přiznán, budou rovněž provedeny dva zmíněné způsoby výpočtu, ovšem tentokrát při výpočtu invalidního důchodu. Opět bude přiznán ten výhodnější. Když potom takový člověk požádá o přiznání starobního důchodu, provede se jeden běžný výpočet z celého rozhodného období a dva přepočty osobního vyměřovacího základu z let, kdy byly invalidní důchody přiznány. Z těchto tří variant se zase vybere ta nejvýhodnější. Samozřejmě při opakovaném odebírání a přiznávání invalidního důchodu by se provádělo výpočtů více. V takovém případě si člověk jen těžko udělá obrázek o tom, s jakým důchodem má ve stáří počítat a také o tom, jak reálný vliv mají jeho aktuální příjmy.
Další, často přehlížený moment nastává při dosažení důchodového věku. Pokud totiž pojištěnec nepodá žádost o starobní důchod ke dni dosažení důchodového věku, může se stát, že mu bude i nadále vyplácen invalidní důchod, a to klidně jen prvního stupně. V praxi to znamená, že člověk může pobírat nižší dávku, než na jakou by měl v rámci starobního důchodu nárok. Teprve podáním žádosti dochází k přepočtu a k případnému přiznání vyššího starobního důchodu.
Samotným dosažením důchodového věku se invalidní důchod automaticky nemění na starobní. Lidé musejí aktivně požádat, jinak se mohou připravit o tisíce korun měsíčně. Proto je zásadní sledovat si datum dosažení důchodového věku a včas řešit, jak a kdy o starobní důchod požádat.
Výše invalidního důchodu – a skrze něj i výše budoucího starobního důchodu – závisí na několika faktorech:
Mnoho lidí žijících s invalidním důchodem vůbec netuší, že jim nenaskakují roky pojištění, pokud nepracují. Zvlášť u prvního a druhého stupně to může být v budoucnosti velmi nepříjemné překvapení. U invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně je situace o něco příznivější, ale ani zde nejde o plný zápočet – doba se počítá jen z 80 %, takže i v tomto případě může mít dlouhodobé pobírání invalidního důchodu bez dalších příjmů znatelný dopad na výši starobního důchodu.
Dva výpočty starobního důchodu: přizná se ten vyšší
Specifickou roli hraje okamžik přiznání invalidního důchodu. Pokud člověk invalidní důchod pobírá (nebo pobíral) už delší dobu, má při přiznání starobního důchodu nárok na dva způsoby výpočtu a úřad musí přiznat ten výhodnější. Běžný způsob výpočtu starobního důchodu zohledňuje celé rozhodné období a všechny výdělky v tomto období. Z nich se vypočte osobní vyměřovací základ (OVZ) a následně starobní důchod. Druhou možností je výpočet s přepočtem osobního vyměřovacího základu z roku přiznání invalidního důchodu. Rozhodné období končí rokem před přiznáním invalidního důchodu (například 1986–2005). Osobní vyměřovací základ (OVZ) z tohoto roku (např. 40 205 Kč) se přepočte na hodnotu odpovídající roku, kdy je přiznáván starobní důchod (například 104 668 Kč pro rok 2026). Z takto zvýšeného OVZ se starobní důchod spočítá znovu.
Na modelovém příkladu je rozdíl zřejmý:
– běžný výpočet z období 1986–2025 s OVZ 68 640 Kč dá starobní důchod 27 488 Kč, přičemž toto platí při získání celkové doby pojištění 45 let
– přepočtený OVZ z roku přiznání invalidního důchodu (2006) na rok 2026 vyjde na 104 668 Kč a výsledný starobní důchod pak činí 33 790 Kč (při stejné době pojištění jako výše, tedy 45 let)
„Lidé, kteří pobírají invalidní důchod delší dobu, by měli vědět, že u nich může být starobní důchod počítán dvěma způsoby. V řadě případů je pro ně mnohem výhodnější varianta s přepočteným osobním vyměřovacím základem z doby před invaliditou,“ vysvětluje Jiřina Holubová z Freedom Financial Services.
Právě proto zákon umožňuje zvolit vyšší z obou výsledků. V praxi může jít o rozdíl několika tisíc korun měsíčně, jak ukazuje uvedený příklad.
Příjmy v období invalidity
Důležitou roli nehrají jen roky pojištění, ale také výše příjmů v jednotlivých letech, ze kterých se odvádí důchodové pojištění. Obecně platí, že vyšší příjmy v rozhodném období zvyšují osobní vyměřovací základ a tím i důchod. U lidí, kterým byl přiznán invalidní důchod, to ale může být složitější. Pokud po přiznání invalidního důchodu výrazně klesnou jejich výdělky – typicky kvůli zkráceným úvazkům, méně placené práci či častým výpadkům – mohou tyto nízké částky v budoucnu snižovat průměr, ze kterého se starobní důchod počítá. Zde vstupuje do hry právě možnost druhého výpočtu, který se opírá o příjmy před vznikem invalidity, ale ani ta nevyřeší všechny situace. Chybějící dobu pojištění nevyřeší ani možnost dvou výpočtů důchodu. Pokud si k invalidnímu důchodu někdo přivydělává formou DPČ nebo DPP, tak si musí pohlídat, že je daná dohoda sjednaná nad limit pro placení odvodů. Letos musí být DPČ sjednaná na alespoň na 4 500 Kč a DPP alespoň na 12 000 Kč. Alternativou k výdělečné činnosti může být průběžné placení dobrovolného důchodového pojištění, ale to je poměrně nákladná varianta. Letos je měsíční platba dobrovolného důchodového pojištění 3 428 Kč. Když si vezmeme, že průměrný invalidní důchod k 31.12.2025 pro 1. stupeň byl 10 103 Kč a pro 2. stupeň byl 11 953 Kč, tak na dobrovolné důchodové pojištění by musel takový invalidní důchodce dát cca třetinu svého důchodu. V takovém světle je práce, i když jen na dohodu, přínosná.
Když nebude splněna podmínka 35 let doby pojištění (30 let bez náhradních dob), tak může být starobní důchod přiznán o dva roky později, pokud byla získána doba pojištění alespoň 20 let (15 bez náhradních dob).
Nové přiznání invalidního důchodu
Pokud byl invalidní důchod odebrán a po čase znovu přiznán, budou rovněž provedeny dva zmíněné způsoby výpočtu, ovšem tentokrát při výpočtu invalidního důchodu. Opět bude přiznán ten výhodnější. Když potom takový člověk požádá o přiznání starobního důchodu, provede se jeden běžný výpočet z celého rozhodného období a dva přepočty osobního vyměřovacího základu z let, kdy byly invalidní důchody přiznány. Z těchto tří variant se zase vybere ta nejvýhodnější. Samozřejmě při opakovaném odebírání a přiznávání invalidního důchodu by se provádělo výpočtů více. V takovém případě si člověk jen těžko udělá obrázek o tom, s jakým důchodem má ve stáří počítat a také o tom, jak reálný vliv mají jeho aktuální příjmy.
Včas požádat o starobní důchod – jinak můžete zůstat „jen“ na invalidním
Další, často přehlížený moment nastává při dosažení důchodového věku. Pokud totiž pojištěnec nepodá žádost o starobní důchod ke dni dosažení důchodového věku, může se stát, že mu bude i nadále vyplácen invalidní důchod, a to klidně jen prvního stupně. V praxi to znamená, že člověk může pobírat nižší dávku, než na jakou by měl v rámci starobního důchodu nárok. Teprve podáním žádosti dochází k přepočtu a k případnému přiznání vyššího starobního důchodu. Samotným dosažením důchodového věku se invalidní důchod automaticky nemění na starobní. Lidé musejí aktivně požádat, jinak se mohou připravit o tisíce korun měsíčně. Proto je zásadní sledovat si datum dosažení důchodového věku a včas řešit, jak a kdy o starobní důchod požádat.
Shrnutí: co lze ovlivnit?
Výše invalidního důchodu – a skrze něj i výše budoucího starobního důchodu – závisí na několika faktorech:- stupni invalidity
- věku při vzniku invalidity
- výši příjmů
- době pojištění.
Další články z kategorie
Penze
